Toto je pravdivý příběh: „Byl jednou jeden cestovatel, který byl už skoro všude. Nad Bajkalem zíval nudou, do Londýna byste ho nedostali. Tádž Mahal mu přišel fádní a o Asii říkal, že už tam není jediné opravdu romantické místo. Pak ale našel svůj ráj, který nedokáže vypudit z hlavy, neboť v tom ráji se stále ještě dějí zázraky. Ta magická země se jmenuje Barma.“ Barma (Myanmar) je komplikovaná země plná kontrastů. Těžko přístupná, přesto mimořádná. Jedna z nejchudších zemí světa, v jejíchž pagodách je větší množství zlata a drahokamů než najdete v bankách těch nejbohatších států. Země, v níž chod událostí určují vládní astrologové, muži v sukních pádlují na lodích nohama, zatímco ženy kouří obrovské doutníky. Země s osmi znameními pro sedm dní v týdnu a donedávna i s bankovkami v hodnotách 15, 45 a 90 a půlhodinovým časovým posunem. Země s největším zvonem, knihou i zamýšlenou stavbou na světě. To vše v překrásné přírodě týkových lesů, scénických jezer a hor, mezi mnichy a jejich mystickými svatyněmi. Především úžasným Paganem (Baganem), dle mnohých nejskvělejší turistickou pamětihodností na světě vůbec, s tisíci chrámy, nad jejichž nádherou přechází zrak… Může Barma být tou zaslíbenou zemí, o níž mluvil Buddha přede dvěma a půl tisíci lety?